Dopisování s vězni
Uvěznění může být jednou z těžkých životních situací.
Nástupem do výkonu vazby nebo trestu se člověku radikálně změní život. Může to být doba, kdy si člověk klade spoustu otázek, kdy se zamýšlí, co dál. Vzhledem k omezeným možnostem kontaktu vězněných osob se světem mimo věznici nabízíme klientům písemný kontakt se speciálně vyškoleným dobrovolníkem z SOS centra.
•Cílem našeho programu je vyplnit samotu odsouzených a provázet je nelehkým životním obdobím.
•Co může klient očekávat?
Pravidelný kontakt s člověkem, který umí naslouchat; který je ochotný k diskuzi a ke sdílení vlastních názorů; který může doprovázet při obtížných situacích a přispět k orientaci ve vlastní situaci; který poskytne podporu při plánování budoucnosti a při práci na sobě.
•Zároveň pomáháme vyhledávat informace o aktuálních sociálních službách, snažíme se o co nejširší spolupráci s dalšími organizacemi, tak, aby péče o klienta byla komplexní.
•Tým dobrovolníků je průběžně školen v problematice vězeňství, každý dobrovolník pravidelně absolvuje supervizi. Veškerá činnost vztahující se k programu Korespondence s vězni je vykonávána v SOS centru, kde také zůstává archivována veškerá dokumentace.
SPOLUPRÁCE S VĚZNICEMI
Spolupracujeme se všemi složkami Vězeňské služby, především s vězeňskými kaplany.
Své služby nabízíme všem věznicím v ČR, není rozhodující ani místo trvalého pobytu uživatele služeb.
Kontaktní osoba: Mgr. Emilie Gärtnerová
e-mail: dopisovani.sos@diakonie.cz
Pochopení potřebnosti dobrovolnického programu Korespondence s vězni v SOS centru umožňuje nahlédnutí do úvah klientů, kteří jsou ve výkonu trestu odnětí svobody. Tato skutečnost může přispět k porozumění situaci lidí, kteří se ocitli ve vězení a přemýšlí nad svou budoucností. Dobrovolníci svou činností přispívají k orientaci odsouzených v reálném životě za zdí věznice, umožňují jim udělat si obrázek o nárocích spojených se zaměstnáním, bydlením a mezilidskými vztahy.
Petr, 29 let, se zamýšlí nad svou situací:
„SOS centrum mi tedy nabízí jednak písemný kontakt s někým, kdo by mě informoval o dění mimo zdi vězení a pomohl mi tak psychologicky, což se mi hodí vzhledem k tomu „vakuu“, ve kterém se nyní nacházím. Na rozdíl od jiných vězňů si umím přiznat, že mě vězení změnilo, i když jsem se tomu bránil sebevíc. Rovněž vím, že začlenění zpět do společnosti nebude nic jednoduchého. Prakticky 10 let nic nedělám, myslím to víc obrazně, ale i fakticky. Vždyť jídlo mi každý den připraví, o ošacení a ložní prádlo se nestarám a elektřinu neplatím. Nebyl jsem na žádném úřadě si něco vyřídit, a tak ani toto nemám jak zažít. Nikdy jsem nežil nijak dlouho sám, tak abych se o vše sám staral, protože než jsem se osamostatnil, tak jsem šel do vězení a teď mě tíží i pocit bezmoci. Tedy bych uvítal praktické rady do života, abych si mohl udělat alespoň teoretickou zkušenost.
Rád bych se zeptal, jestli byste mi mohli zjistit např. situaci na úřadu práce, abych mohl oslovit zaměstnavatele, zda by mě přijal a za jakých podmínek. Tady by mi informace pomohly v dalším uvědomění si toho, co se za dobu mého výkonu trestu změnilo, hlavně s čím mohu počítat a v co doufat. Prosím pochopte, že jsem 10 let zavřený, a tedy je spousta změn za tu dobu, o kterých nevím.
Nejde mi o záruky či něco jiného, ale o prosté informace, které nemám kde získat a hlavně koho o ně požádat. Práci si totiž musím najít, protože mám syna, o kterého se po propuštění musím starat, a tedy o to víc mě tato situace vede k zodpovědnosti“.
